Opři se o silné stránky a vytvoř si řád. Tohle radí ženy z Impact Hubu

Impact Hub zastává rovnost platů i příležitostí. Ve výkonné radě je vyrovnaný poměr ředitelů a ředitelek a ženy vedou také komunitní a eventové týmy. Jednoduše máme velké štěstí na ultra schopné, inspirativní a vtipné manažerky. Uvidíte sami. Co jsou jejich superschopnosti, čím se řídí a co dalšího na sebe prozradily?

 

Markéta Pavlíková pracovala jako humanitární pracovnice v Arménii a na Ukrajině, ale pak si řekla, že chce klidnější práci. Tohle rozhodnutí ji nasměrovalo do Impact Hubu, kam v dubnu 2020 nastoupila na místo manažerky programů Future of Food a Zdravá myšlenka. Od listopadu je provozní ředitelkou celé inovační části.

Lenka Krákorová je v Impact Hubu více než pět let. Předtím se ale stihla prosadit v GE Money Bank, kde do reklamy místo čísel dostala kocoura. Jednoho dne si napsala na Facebook, že chce změnit práci, což ji přivedlo na pohovor do Impact Hubu. Vzájemné okouzlení bylo tak velké, že ji přijali na pozici, která ani nebyla vypsaná. Dnes má Lenka na starosti akcelerační program Climate Challenge.

Ivana Štefková se 14 let pohybovala v nezisku. Přes práci s mladými lidmi se dostala ke streetworku, až skončila se svým projektem v akceleraci Impact First. A v Impact Hubu už zůstala. Jak říká, „byla to láska na první zážitek.“ Ivana pečuje o naší síť profesionálů a domlouvá spolupráci s mentory a nově vede program Impact First.

Karla Štěpánková vedla mediální oddělení v organizaci Člověk v tísni. Sbírala zkušenosti v Afghánistánu, Kosovu a Libanonu. Dnes má v Impact Hubu na starosti akcelerační programy Google for Startups Academy a Akademie SDGs.

 

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

Markéta: Nemám běžné pracovní dny, moje agenda je příliš široká a proměnlivá. Vstávám poměrně brzy, když se mi to podaří, tak cvičím. Potom se věnuju hluboké práci, a pak už mám hlavně spoustu (online) schůzek. Část svého pracovního dne trávím s kolegy. Snažím se jim ulehčit práci a dělat jejich pracovní život příjemnější. Moje další úkoly sestávají z řešení registrací v rámci evropských institucí, vymýšlení nových akceleračních programů nebo toho, jak je zlepšovat. Řeším taky budget nebo hiring.

Lenka: Práce od do, sluníčko, duha a jednorožci. Jo aha, běžný pracovní den… Mívám kalendář otevřený celý den. V něm si vedu nejen schůzky, ale i bloky na práci, ideálně s konkrétními úkoly. Hodně věcí vymýšlím, taky je pak zčásti realizuju. Přepínám mezi strategickými tématy a operativními úkoly, paralelně s tím běží péče o tým. Takže hodně mluvím a hodně píšu. V tom všem žonglování s časem ale i ty duhy a jednorožci vykouknou.

Ivana: Starám se o síť profesionálů a nejvíc času jsem v kontaktu s mentory. Mentor je pro mě průvodce do hor, někdo, kdo provádí týmy v akceleraci divokým světem podnikání. Ví, kde je může sníst medvěd, kde je fajn přespat a kdy rozdělat oheň, aby nezmrzli. Ráda o své práci říkám, že, pokud mě někdo vidí pít kafe, smát se, nebo s někým mluvit, je to přesně to, co mám dělat. V současné situaci to můj muž glosuje slovy „ty pořád někomu voláš a směješ se u toho“.

Karla: Vstávám v půl čtvrté ráno. Vařím čaj, medituji, chvíli si čtu, dám si studenou sprchu nebo jdu na procházku se psem. Tím se probudím a můžu se vrhnout do „hluboké práce“, tedy vymýšlení a plánování v rámci mých programů, ale taky psaní mailů. Díky Gmailu za funkci „nastavení odeslání“. V sedm budím mé tři děti a v době covidové se ze mě se stává technický poradce, asistentka učitele, svačinářka, kuchařka… mezitím sem tam vyřeším pracovní telefonát, nebo jdeme na běžky. Bydlíme na horách v 1000 m.n.m. a stopu máme před domem. Po obědě mě čekají odpolední úkoly, moje i dětí. Když je dobře vidět, vyrážím zkouknout posté západ slunce na nedalekou skálu.

 

Myslíš, že jako žena máš nějakou superschopnost, díky které do své práce přinášíš něco navíc? Jakou?

Ivana: Myslím, že je jedna superschopnost, která sluší všem lidem. A tou je naslouchání. Jsem hodně rychlý člověk, takže se občas koušu do jazyka. Ale když vznikne ta cenná chvíle, to propojení, kdy se slyšíme, vnímáme a víme, co kdo z nás potřebuje, je to k nezaplacení.

Karla: Je to spíš zkušenostmi než tím, že jsem žena. Roky jsem byla ve skautu, desetkrát jsme se stěhovali se třemi dětmi ze země do země, rok jsem strávila na vojenské základně v Afghánistánu. Prostě se z ničeho nepo… 

Lenka: Neumím oddělit své „ženské“ schopnosti od těch, které jsem získala zkušeností. Taky zastávám názor, že každý v týmu má „něco navíc“ – pro funkční tým považuji za klíčové, abychom se doplňovali. Deset stejných Lenek v jednom týmu by nepřineslo moc dobrého. Nicméně se snažím mít kritický pohled a otevřeně komunikovat, předvídám a hledám smysluplnou rovnováhu mezi zaměřením na výsledky a zaměřením na lidi.

Markéta: Nemyslím si, že mám ženskou superschopnost. Když jsme se o tom bavili s kolegy, tak jsme se shodli, že hrozně důležité je se z toho nepo… a mít selský rozum. Zároveň je podle mě důležité umět naslouchat a být empatický, což ale podle mě nesouvisí s tím, jestli jsi žena nebo muž. Taky se mi osvědčilo, že se nebojím říct, že něco neumím nebo si nevím rady a přijímám názory a nápady kolegů.

 

Lenka Krákorová: „Když jsem se v jedenácti dostala na prestižní gympl, jeden dospělý mi řekl: Tak, a teď si musíš vybrat, jestli budeš chytrá nebo hezká. Dlouhou dobu jsem tomu skutečně věřila. Kluk by takhle asi na výběr nedostal, co?“

Máš nějaký kariérní tip pro ostatní ženy?

Lenka: Od chvíle, kdy si vědoměji vybírám, co mě bude formovat, se mi osvědčuje tohle: Vytvoř si řád a řád tě podrží. Pokud jsi nejchytřejší v místnosti, jsi na špatném místě. Změň to, smiř se s tím nebo to opusť. Poznej sama sebe. Pokud ti to nepřináší příjem, inspiraci nebo orgasmus, nepatří to do tvého života. Hmmm… to už ale není tip tak úplně jen pro práci… a taky to nejsou tipy jen pro ženy.

Markéta: Moje životní zkušenost je taková, že jsem vždycky měla nějaký sen. Třeba pracovat ve válce a vyzkoušet, jestli na to mám a budu prospěšná lidem, kteří potřebují pomoc. Jenže pak jsem zjistila, že to vlastně dělat nechci. Naopak mým snem nikdy nebylo být COO Impact Hubu. Takže možná je to klišé, ale poradila bych ostatním, ať se vykašlou na sny, protože ty se pak samy zhmotní úplně jinak.

Karla: Každá zkušenost se počítá, protože nikdy nevíš, kdy se ti bude hodit. Buď otevřená k novým řešením, příležitostem, znalostem. Měj malé každodenní rituály a čas si na ně najdi za každou cenu.

Ivana: Proměňuj to, co děláš. Opři se o silné stránky víc než o nějaké konkrétní know-how, to jde neustále získávat a rozvíjet. Jako dvojnásobná matka, která prakticky nepřestala pracovat, dělám různé kariérní kotrmelce, ve kterých propojuji to, co mi jde, s tím, co přináší hodnotu těm, s nimiž spolupracuji. Příklad – miluji texty, ale na jejich tvorbu teď nemám potřebný prostor, a tak teď mnohem víc vedu rozhovory.

 

Prozraď o sobě něco překvapivého, co ví jen tví přátelé a blízcí.

Karla: Vylezla jsem na sedmitisícovku Pik Korženěvské, 7125 m.n.m.

Lenka: Mám ráda stroje. Jeden je šicí, ten druhý KTM Duke 390. Vedu tábory pro dospělé děti. Miluju houpačky. Léčím se s depresí a považuju za důležité o tom mluvit.

Ivana: Málokdo o mně ví, že jsem byla ve Snídani s Novou a vyprávěla tam, co je streetwork. Byl to dost obskurní zážitek a občas si ho v rámci sebetrýzně připomínám.

Markéta: Nějakou dobu bylo mým snem pást ovce v arménských horách, ale nepoštěstilo se.


Pokud se chcete dozvědět víc o tom, co tyto ženy dělají a o programech, do kterých se můžete přihlásit, podívejte se sem. My vám přejeme krásný mezinárodní den žen a co nejvíce skvělých a inspirativních kolegyň. Takových, jaké máme my. <3

Zpět na všechny příběhy