Lidé více trpí úzkostmi, zájem o aplikaci je teď dvojnásobný, říká zakladatelka Nepanikař

Přední britský psycholog Adrian James říká, že s dopady koronakrize na naše mentální zdraví se budeme vyrovnávat ještě několik let. Studie zveřejněná v časopise The Lancet ukazuje, že u necelé pětiny covid-19 pacientů se následně objevují psychické potíže. V Česku funguje aplikace Nepanikař, která umí poskytnout první pomoc při psychických obtížích a dnes ji využívají lidé ze 150 zemí světa. 

Ahoj Veroniko. Jak se v poslední době vzhledem ke koronakrizi mění počet uživatelů aplikace Nepanikař, za níž stojíš?

Před první vlnou si aplikaci stahovalo asi 4500 lidí za měsíc, po první vlně to bylo kolem šesti tisíc, takže jsme pozorovali určitý nárůst. V září, kdy začínala druhá vlna, vzrostl počet stažení na devět tisíc za měsíc, to představuje v podstatě stoprocentní nárůst v počtu stažení. A větší zájem nepozorujeme jen v Česku, ale celosvětově. O tom, že lidi současná situace trápí, víme také díky naší nedávno spuštěné online poradně. Tam covid uživatelé zmiňují poměrně často.

S jakým problémem uživatelé nejčastěji přichází?

S úzkostí, určitě. Jak s úzkostí, která plyne ze současné situace, tak obecně tou, která provází zvládání stresových situací. V naší aplikaci uživatelům, jež se s tímto problémem potýkají, nabízíme okamžitou pomoc. Třeba formou dechových cvičení a různých her, které odvedou jejich pozornost a uklidní je.

Jaké jsou hlavní výhody vaší aplikace, kromě okamžité dostupnosti?

Naše aplikace je zcela zdarma a také anonymní. Nikdo nemusí vědět, že ji má uživatel v telefonu. Zároveň aplikace v určitých stavech sama vyhodnotí, že je na tom uživatel zle a doporučí mu, ať kontaktuje odborníka. Velká výhoda oproti obdobným zahraničním aplikacím je určitě to, že je v češtině. Taky má několik modulů, které řeší různé typy duševních onemocnění. To znamená, že nepotřebujete zvlášť aplikaci na úzkost a zvlášť na deprese nebo sebepoškozování, ale máte všechno na jednom místě. I tak chci ale upozornit, že nenahrazujeme odbornou pomoc, ale pouze ji doplňujeme.

Součástí aplikace je také možnost zaznamenávat si svůj spánek, nálady nebo jídelníček. Proč je podobný postup důležitý pro lidi s psychickými obtížemi? 

Je to účinné hlavně pro další práci, třeba s psychiatrem. Když si jde pacient po měsíci pro lék a psychiatr se ho zeptá, jak se ten uplynulý měsíc cítil, nejčastěji mu odpoví „já nevím“. Protože si pamatuje zhruba jen poslední týden. Díky záznamům v aplikaci můžou společně vyhodnotit, jestli se stav zlepšuje, zhoršuje nebo zůstává stejný. S tím nálada a kvalita spánku hodně souvisí. Možnost zaznamenávat si jídelníček jsme přidali ve spolupráci s Centrem Anabell, které se zabývá poruchami příjmu potravy, a může pomoci při další práci s psychoterapeutem nebo nutričním specialistou. V naší aplikaci si uživatelé zaznamenávají, co jedli, ale i to, jaké u toho měli pocity.

Může aplikace fungovat i jako prevence pro lidi, kteří nemají konkrétní psychické obtíže?

Aplikaci může využívat úplně kdokoliv. Protože kromě řešení těch konkrétních krizových potíží si člověk může třeba zaznamenávat, co se mu ten den povedlo, může si plánovat aktivity, může si psát deník vděčnosti. To jsou věci, které posilují duševní pohodu všech uživatelů.

Co momentálně v Nepanikař připravujete? Plánujete rozšíření? 

Hodně se v současnosti věnujeme online poradně, která vznikla na základě potřeb uživatelů. V tuhle chvíli máme 27 dobrovolníků, námi vyškolených studentů psychologie, kteří jsou tři hodiny čtyřikrát týdně k dispozici a pomáhají příchozím vyhledat vhodnou pomoc, vymyslet, jak se svěřit rodičům a podobně. Je to úplně zdarma a momentálně přemýšlíme, že bychom zvýšili počet dní, kdy je poradna dostupná. Ideálně, aby se na nás mohli obrátit každý den v týdnu. Do budoucna plánujeme taky propojení přímo s terapeuty ve výcviku.

Co vám dala účast v akceleračním programu Zdravá myšlenka, ve kterém jste získali Cenu diváků?

Než jsme šli do Zdravé myšlenky, tak jsme na projektu pracovali hlavně z přesvědčení, bavilo nás to. Příliš jsme neuvažovali o nějakém finančním plánu. Náš mentor Bronislav Růžička nám ale pořád připomínal, že projekt nemůžeme dělat donekonečna zadarmo. Na základě toho jsme oslovili PPF nadaci a získali finanční prostředky. Tyto peníze využíváme třeba ke školení dobrovolníků a také díky tomu můžeme aplikaci stále nabízet zdarma.

Jak poznáme, že na naše problémy sami nestačíme a měli bychom vyhledat odborníka? Jaké jsou výhody online terapie? To se dozvíte v rozhovoru s Chádím El-Moussawim, zakladatelem online terapeutické platformy Terap.io.