Dopadové investování? Ve světě trend, v Česku stále okrajová záležitost

Investice do společensky nebo environmentálně prospěšných projektů není filantropie, ale stále byznys. Do dopadu jdou stovky miliard dolarů a význam této oblasti posiluje. Co všechno už víme o tzv. impact investing?

Žijeme ve světě, který se potýká s mnoha složitými problémy, jakými jsou třeba klimatická změna, přírodní katastrofy, finanční či zdravotní krize, které nelze vyřešit snadno a rychle. Naštěstí existují nejrůznější organizace a start-upy, které tyto problémy aktivně řeší. Dopadové investování, anglicky impact investing, se právě na takové podniky s environmentálním nebo sociálním dopadem zaměřuje.

V posledních letech počet investic do společensky prospěšných projektů výrazně narůstá, celosvětový trh se odhaduje na 715 miliard dolarů. Do regionu střední a východní Evropy ale putuje pouze pár procent ze všech investovaných peněz a v Česku existuje jeden dopadový investiční fond.

Impact investing není filantropie

Někteří si impact investing pletou s filantropií, ale to je omyl. I když jde investorům především o pozitivní dopad na společnost, očekávají také finanční návratnost. „Věřím, že je jen otázka času, kdy se dopad stane, vedle výnosu a rizika, jedním z hlavních kritérií pro každého investora. V Tilia Impact Ventures k tomu chceme přispět tím, že se detailně zabýváme dopadem a jeho měřením,“ vysvětluje Petr Vítek, zakladatel Tilia Impact Ventures.

Impact investing není jen o finanční podpoře – vedle peněz získávají projekty také intenzivní podporu, třeba při procesu škálování nebo měření dopadu. „Pro takové projekty s dopadem je často mnohem zajímavější se obrátit na impaktové investory, protože sdílí společné hodnoty a cíle,“ doplňuje Petr Vítek, proč taková spolupráce funguje.

To potvrzuje třeba Petr Báča z projektu MIWA (MInimum WAste). Jejich cílem je snížit spotřebu jednorázových obalů během výrobních procesů a od Tilia Impact Ventures obdrželi konvertibilní půjčku v hodnotě několika milionů korun. Jiným projektům, které zrovna hledají investora, radí: „Přiberte do týmu někoho, kdo už má s celým procesem získáváním investic zkušenosti. Taky si dobře rozmyslete, s kým chcete spolupracovat.“ Dodává, že u investora hledá hlavně vzájemnou důvěru. „Obzvlášť, pokud jste na začátku a máte malý tým, pečlivě zvažujete každého, koho ke svému projektu přiberete. Proto jsem velmi stál o spolupráci s Tilií, i když to bylo někdy složité, věděl jsem, že se na jejich tým můžu spolehnout.“

Investoři se musí hodně naučit

Zkušenost s impaktovým investorem má i Ann Runnel. Ta založila estonský start-up Reverse Resources, který pomáhá módním řetězcům s využíváním recyklovaných materiálů. Ti dnes využívají pouze 1 % takových materiálů a cílem Reverse Resources je v příštích deseti letech tento podíl zvýšit až na 40 %. „Myslím, že když chcete investovat do společensky prospěšného podniku, musíte se toho hodně naučit o celém odvětví, o procesech a problémech, které se k němu vážou. Investor, se kterým dnes spolupracujeme, nejprve strávil rok podrobným studováním, jak funguje cirkulární ekonomika v módním odvětví, než jsme se vůbec dostali k našemu byznys plánu,“ říká s úsměvem.

Když přijde řeč na to, jestli dopadové investice nějak ovlivnila právě probíhající koronavirová krize, Ann Runnel říká, že určitě pomohla šířit povědomí o tom, co impact investing představuje. Ale současně zamezila setkávání tváří v tvář, které je velmi důležité. A taky proto je podle ní pro projekty s dopadem v regionu střední a východní Evropy dlouhodobě obtížné vysněného investora získat.


Jestli se chcete o impact investing dozvědět víc, podívejte se na záznam diskuze, která byla finální akcí programu Climate Finance Community Lab. Zúčastnily se jí nové i zkušené start-upy a investoři z Česka a Estonska, mezi nimi i Rekola a Opravárna. O nich jsme již dříve psali.

Zpět na všechny příběhy

Fix desk za půlku!

Hledáte místo pro klidnou práci? Vyzkoušejte si coworking se vším všudy se slevou 50 % na první měsíc při pořízení tarifu fix desk.

Chci vědět víc